Přestože v Chorvatsku více jako 1 200 ostrovů, dlouhé pobřeží a čisté moře nabízí potápěčům hodně, hlavní atrakcí pro ně bývá řada lodních vraků nacházejících se kolem pobřeží. Války a špatné počasí způsobily zkázu mnoha lodí podél chorvatského pobřeží Jadranu, dnes však tyto katastrofy skýtají potápěčům spoustu zajímavého.
“Potápět k vrakům v Chorvatsku je jako potápět se přímo do historie,“ říká Danijel Frka, oceněný chorvatský podmořský fotograf a spoluautor knihy Tajemství Jadranu. „Každá potopená loď je uzavřenou kapslí zmrazenou v čase a uchovávající minulost, kterou zde můžeme spatřit a poznat. Každý lodní vrak má svůj příběh, a to jak lodi a tak individuální příběhy jeho posádky, všechny spojené v jediném osudu…“
Zde uvádíme pět nejlákavějších „podmořských muzeí“ u chorvatského pobřeží, z nichž každé nabízí děsivý pohled blízka na tragédii, která se zde kdysi odehrála; nemluvě o úhořích, řasách a houfech zvědavých ryb, které bývají součástí každé návštěvy.
Baron Gautsch
Možná je to jeho tragédie, co tolik potápěčů přitahuje k vraku Baron Gautsch, nesporně neoblíbenějšímu ze všech vraků v Chorvatsku. Je známý také jako „Titanic Jadranu”: nešťastný rakouský osobní parník, který převážel lidi prchající před I. světovou válkou, přičemž v roce 1914 narazil na jednu z min své země. Potopil se během pár minut a vzal s sebou přes polovinu z více jak 300 cestujících, z nichž mnozí byli děti. O sto let později stojí loď stále vzpřímeně na písečném mořském dně a pestré ryby a mořští úhoři (conger) plavou mezi jeho mechem obrostlými stěnami. Vrak se nachází západně od souostroví Brijuni v hloubce 22-41 m a doporučuje se pouze zkušeným potápěčům.
HMS Coriolanus
Coriolanus byla válečná loď Britského královského námořnictva za II. světové války, která odstraňovala německé miny v severním Jadranu, když ji dne 5. května 1945 jedna z min zaskočila. Trup explodoval a loď rychle klesla. Coriolanus je sice méně známá než Baron Gautsch, je však u potápěčů nejoblíbenější, a díky hloubce 11-25 m také představuje méně náročné potápění. Viditelnost však někdy kazí hojnost planktonu, i když je jinak považována za poměrně dobrou. Dnes loď stojí vzpřímeně na mořském dně a její roztržený trup je domovem ryb ropušnic a mořských štik (hejků).
Lina
Díky okolnímu křišťálově čistému moři a hojnosti života je Lina jedním z nejfotogeničtějších vraků Chorvatska. Na počátku 20. století plul nákladní parník Lina po ustálené trase, po které převážel dříví z Chorvatska do Itálie, v roce 1914 ho však zastihla bouře nedaleko severního mysu ostrova Cres, kde narazil na útes a už nikdy nespatřil zemi. Tyčící se masa pokrytá mořskými řasami stojí vzpřímeně na mořském dně s přídí stále obrácenou směrem ke břehu. Můžete plavat skrz jeho rozpadající se kajuty a spatřit díry v dolní části paluby, kde se loď poškodila o útes. Maximální hloubka je 55 m, takže je to lokalita vhodná pro zkušené potápěče.
Létající pevnost Boeing B-17
Ne všechny vraky v moři jsou vraky lodí. V roce 1944 se jeden z amerických slavných letounů z II. světové války, Beoing B-17 Létající pevnost, 4motorový bombardér, zřítil do moře přitom, jak se pokoušel přistát na letecké základně na chorvatském ostrově Vis.
Když dnes budete plavat kolem jeho obrovských křídel s rozpětím více jak 30 m, budete si moct udělat představu o tom, jak velká tato válečná letadla byla. Díky čisté klidné vodě je možné pozorovat nešťastný letoun stále ležící nedotčený a v dokonalém stavu, přičemž si jistě představíte jeho poslední okamžiky, kdy se řítil s nebe přímo do jižního Jadranu… Protože maximální hloubka je zde 71 m, místo je vhodné pouze pro profesionální potápěče.
Totonno
Totonno, italský nákladní parník nalezl svůj vodní hrob pouhých 18 m od majáku u pobřeží města Dubrovníku. Přestože maják stojí na stráži na skalnatém ostrůvku Grebeni, nedokázal zabránit srážce parníku Totonno s minou z II. světové války, která ho roztrhla vejpůl. Moře na tomto místě má vynikající viditelnost, takže můžete spatřit také úlomky lodi roztroušené po mořském dně spolu s hejny drobných rybek a červených ropušnic, které žijí zamaskované za zdmi pokrytými řasami.
Můžete zde stále spatřit rybářskou síť rozpadající se v písku nebo traktory, které parník Totonno převážel v době své zkázy: jeden je připevněný k palubě a druhý odhozený v písku nedaleko zádi a dnes pokrytý mořskými řasami. Maximální hloubka je 51 m a jedná s o místo pro zkušené potápěče.
